Strašník dalmátský: Zvíře, kterého se bát nemusíte

Strašník dalmátský (Scutigera coleoptrata) je fascinující tvor, který se i přes svůj poněkud děsivý vzhled stává stále častějším návštěvníkem našich zeměpisných šířek. Tato hbitá stonožka, původem z jižní Evropy, se v posledních letech rozšířila i do České republiky a dalších oblastí střední Evropy, kde jí vyhovuje oteplující se klima.

Strašník dalmátský je docela velká a pořádně rychlá stonožka. Setkat se s ním můžete například v Chorvatsku nebo v Řecku. I v Čechách a na Moravě však přibývá míst, kde byl zpozorován a usadil se tam. Jeho vzhled budí respekt, ve skutečnosti je ale strašník dalmátský velmi užitečný tvor. Oteplování klimatu mimo jiné způsobuje, že do našich zeměpisných šířek začínají pronikat rostliny a zvířata, které jsme dosud znali jen z jižních zemí. Tato štíhlá stonožka vypadá velmi zajímavě - leckoho by mohla i vyděsit - a navíc má fascinující vlastnosti.

Vzhled a velikost

V dospělosti měří strašník dalmátský i se svými nohami a tykadly šest, výjimečně až deset centimetrů. Větší jedinci mohou dosahovat délky těla 16 až 37 mm. Jeho tělo je žlutavě šedé se třemi tmavými podélnými pásy. U každého článku je uprostřed světlá skvrnka. Nohy jsou dlouhé, lehce odlomitelné a v zadní části těla jsou delší než v přední. Tato stonožka má celkem 15 párů končetin, přičemž přední pár je přeměněn na kusadla. V předním páru nožek jsou navíc umístěny jedové žlázy.

Mladí strašníci se líhnou s pouhými čtyřmi páry nohou. Během svého vývoje se pětkrát až desetkrát svlékají, rostou a zvyšují při tom počet končetin. Zajímavou regenerační schopností je, že ztracené končetiny se při dalším svlékání znovu nahradí.

Rozšíření a výskyt

Strašník dalmatský je původem ze Středomoří a je rozšířen v jižní Evropě a v teplých oblastech střední Evropy, zejména tam, kde se pěstuje vinná réva. V posledních letech se však jeho výskyt rozšiřuje i do severnějších oblastí. V České republice byl poprvé zaznamenán na jižní Moravě a postupně se šíří i do dalších regionů, včetně Prahy a severních Čech. Objevuje se také v některých částech USA a v Mexiku, kam byl pravděpodobně zavlečen.

Jedná se o synantropní druh, což znamená, že se často vyskytuje v blízkosti lidských obydlí. Vyhledává místa s dostatkem úkrytů a stínu. Přes den se schovává ve štěrbinách, pod kameny, ve zdech, zídkách, sklepech nebo v jiných skulinách v budovách. Aktivní je především v noci.

Způsob života a potrava

Strašník dalmatský je velmi hbitý tvor, který se dokáže pohybovat neuvěřitelnou rychlostí po podlahách, stěnách i stropech. Ve dne se skrývá a v noci vyráží na lov. Jeho potrava spočívá převážně v hmyzu a jeho larvách, pavoukovcích a slimácích. Kořist si dokáže poradit pomocí slabého jedu, který paralyzuje oběť, a následně ji zachytí svými nožkami. Dokáže dokonce lovit i více drobných živočichů najednou.

Při hledání potravy využívá především svá tykadla, která jsou citlivá na pachy a dotek. Přestože má vyvinuté oči, zdá se, že při lovu dává přednost jiným smyslům.

Rozmnožování

Rozmnožování strašníka dalmatského probíhá během teplých měsíců. Sameček vyhledává samičku pomocí feromonů, zvukových signálů a ohmatávání. Po páření sameček umístí své spermie do hedvábného vaku, ze kterého si samička oplodní vajíčka. Ta pak klade do půdy. V jednom snůšce se obvykle nachází 63 až 151 vajíček. Mláďata se líhnou přibližně po dvou týdnech a samička jim po určitou dobu poskytuje ochranu.

Strašník dalmatský a člověk

Přestože vzhled strašníka dalmatského může u některých lidí vyvolávat strach nebo odpor, pro člověka nepředstavuje vážné riziko. Jeho kousnutí je sice bolestivé a může způsobit lokální otok, ale jed je poměrně slabý a pro zdravého člověka není toxický. U citlivějších jedinců se může objevit mírná alergická reakce.

Naopak, strašník dalmatský je pro člověka velmi užitečný. Živí se totiž škůdci, jako jsou švábi, štěnice, pavouci, rybenky a další členovci, kteří jsou v domácnostech nežádoucí. Pomáhá tak přirozeně regulovat populaci těchto obtížných tvorů. Pokud strašníci z domu odejdou, znamená to, že z něj zmizela i potrava, kterou se živí.

Strašníci se před lidmi snaží co nejrychleji utéct a útočí pouze v případě přímého ohrožení. Chytat je tedy není příliš prozíravé, protože tím přicházíte o jejich prospěšnou činnost. Neohrožují ani domácí zvířata a nepoškozují uskladněné potraviny či jiné materiály.

Strašník dalmatský je tedy důkazem toho, že i tvorové s poněkud děsivým vzhledem mohou být pro naše prostředí nesmírně prospěšní. Místo abychom se jich báli, měli bychom ocenit jejich roli v ekosystému a jejich pomoc při likvidaci nežádoucích škůdců v našich domovech.

tags: #strasnik #dalmatinsky #rozmnozovanie

Populárne príspevky:

• Návod na kyticu z detského oblečenia
• Všetko o pivonkách – pestovanie a klasifikácia
• Sprievodca rezaním fikusu
• objavte symboliku a krásu narcisov
• Kvetináče pre váš domov a záhradu